Vlčí krev - Městěčko Wolf voice

17. dubna 2015 v 20:07 | Naomi |  Příběhy
Takže, tenhle příběh (příběhový seriál) je i na mém druhém blogu, takže, doženeme tři díly! :D

Eli se válela na pohovce s ovladačem v ruce. Znuděně přepínala programy a ani koutkem ucha nevnímala okolní svět. Byl pátek večer před jarními prázdninami. Úplně vysklila. když k ní rodiče promlouvali o tom, že na prázdniny odjedou do Itálie a ona pojede za dědečkem a babičkou do městečka Wolf Voice. Za přibližně hodinu se začali balit a ona si poprvé něčeho všimla. Zeptala se jich a dostala informaci, kterou by dostala dřív kdyby poslouchala. Rodiče jí sbalili věci a za hodinu měli odjíždět."Ale já nechci k babičce a dědovi! Je to tam nuda!" Začala se hádat Eli "Musíš tam jet! Jsou to tví nejbližší příbuzní!" Po nějaké době hádání přeci jen nespokojeně zabručela a odešla do svého pokoje. Lehla si do postele a chvíli přemýšlela. Rodiče odjedou a ona jim bude vzdálená. Za jiných okolností by byla štěstím bez sebe, ale teď? Má strávit celý týden u babičky a dědečka, kde se nejspíš unudí k smrti... V tom jí z jejího filozofování vytrhnulo zakřičení mamky: "Tak půjdeš se snámi rozloučit?" Rychle seběhal ze schodů a pět minut se loučila. Nazítří ráno jí měla vyzvědnout teta, která náhodou projížděla kolem. Po odjezdu rodičů se chvíli dívala na televizi a pak si šla lehnout.
"Honem honem!" Tetička Alžběta byla nesmírně otravná. Neustále se o vás starala a to i když jste neměli ohrnutý límeček, tak spustila povyk. Celou cestu se pokusila Eli mlčet, protže kdyby něco řekla, byla by asi šance jedna ku milionu, že by tetička nezahájila svůj proslov. i když se to někdy zvrtlo, jako třeba když jí řekla: "Jsi nějaká zamlklá, Elizabeth..." Eli už po ní chtěla vyjet, protože nesnášela, když jí někdo oslovoval jejím pravým jménem. Ale udržela se, a tak její proslov zkrátia. Když se dojelo, hluboce si oddychla, že tu cestu měla konečně za sebou. Dědeček s babičkou jí přivítali s otevřenou náručí. Teta rychle odjela, aby se nemusela dívat na ten nepořádek. Eli rychle vyběhla na půdu maého srubu a vybalila si. Prarodiče bydleli u lesa, skoro v něm. Byl to malý srub, přibližně pro dva, nanejvýš pro tři lidi. Ve srubu bylo útulno a Eli se líbilo hlavně na půdě. Položila si tam matraci, nebo něakou deku a prázdnou půdu si vyzdobila. Šla na večeři a potom si šla lehnout.
Usínala, když v tom jakoby z dálky zaslechla vlčí vytí...
To be continued...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wolfpackrpg wolfpackrpg | 16. května 2015 v 21:37 | Reagovat

To jsem zase ja na tablete u babicky, tak se nelekni. Mocse mi libi pribeh a vim ze je uz pozde neco rikat, ale moc mi nesedi jmeno mestecka. Je to jaksik nepropracovane jmeno. Mohlas to nejak treba zakonponovat : Wolvoices (volvois) ale to je muj nazor tak to neres. Pribeh se mi moc libi. Je to energicke a svizne.. . :-D

2 Anior Anior | 17. května 2015 v 17:53 | Reagovat

Děkuji moc! ^^

Ano, jméno se mi taky moc nezamlouvá, ale už pracuji na nějakém "vylapšení" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama